28. března 1900
V Machově zemřel Josef VEPŘEK, řídící učitel ve výslužbě. Narozen dne 17. 7. 1823 v Horní Radechové; učitelskou dráhu zahájil roku 1841 v Novém Městě n. Met., pak učil v Pěkově a současně na exposituře v obci Hutberg (1842-1848), v Machově (1848-1852), v Hlavňově (1852-1864) a skončil jako řídící učitel ve Žďáře (1864-1898). Učil 56 roků, byl jmenován čestným občanem ve Žďáře, roku 1899 mu byl předán na okresním hejtmanství v Broumově záslužný stříbrný kříž s korunou, udělený mu císařem Františkem Josefem I. za dlouholetou učitelskou službu.
Pozoruhodné jsou jeho deníky, kde popisuje i svou hereckou činnost u polických ochotníků v roce 1847 a rovněž jím psané „Důležitosti obce Hlavňov“ – zápisky ze života obce a školy.
1907
Stav obyvatel polického soudního okresu: HLAVŇOV VELKÝ (Gross-Labnay): 101 domů, 555 obyvatel – k tomu příslušná samota HVĚZDA (Stern)
1913
Sčítání obyvatelstva:
Město POLICE vykázalo 3.234 obyvatel. Polický soudní okres sestávající z 18 místních obcí měl celkem 13.239 obyvatel a 2.097 domů.
Obce polického soudního okresu:
HLAVŇOV VELKÝ (Gross-Labnay): 99 domů, 496 obyvatel – k tomu příslušná HVĚZDA (Stern).
22. července 1913
„uspořádal okresní zdejší kravařský spolek (hospodářský) u panské kovárny dobytčí výstavu a dostavilo se 100 kusů hovězího dobytka z okolních obcí, za hojného účastenství obecenstva. K této výstavě dostavily se osoby: říšský poslanec CHALOUPKA za stranu agrární a do komise okresní zvěrolékař broumovský a zvěrolékař polický Jaroslav ČÍŽEK, konzultant z Hradce Králové od zemědělské rady, pak Fr. KRTIČKA rolník z Bezděkova a Fr. KLIMEŠ z Nízkosrbský. Tu vybráno bylo 16 kusů krav a několik telat ku příští srpnové krajské výstavě do Hradce Králové. Dobytek byl dosti krásný. Nejtěžšího a nejtlustšího měl jednoho vola Josef VAJSAR z Hlavňova.“ (Josef Brandejs)
9. října 1914
přibylo na Policko 400 válečných uprchlíků z válečných bojišť v Haliči. Byli rozděleni do těchto obcí: Bezděkov, Machov, Lhota, Bělý, Hlavňov, Česká Metuje, Žďár, Maršov, Suchý Důl a Slavný.
V Bělém bylo ubytováno 20 cikánů (rodiny Jánoše Lakatoše a Bokra Lakatoše z Velké a Malé Myšle u Michalovců – 8 osob bylo později přemístěno na Slavný). Uprchlíci denně dostávali na stravu státní příspěvek 75 haléřů na osobu (jejich některé rodiny si tak přišly i na 6 korun denně), což se setkávalo s protesty místních obyvatel, kteří si vydělávali podstatně méně.
27. březen 1918
Pozdravná delegace
Na jaře navštívil severovýchodní Čechy císař KAREL I., když konal inspekční cestu po německých nouzových okresech. Do nádražní haly ve Staré Pace, kde byla poslední zastávka dvorního vlaku před cestou do Vídně, se dostavilo 60 deputací zástupců českých oblastí. Okresní hejtmanství v Broumově vyslalo za broumovský politický okres delegaci, kterou vedl továrník a velkostatkář FALTIS z Teplic.
Polický soudní okres reprezentovali starosta polického zastupitelského okresu c. k. notář JUDr. František HÁLA z Police, dále továrník Augustin ŠKOP z Velkého Dřevíče, rolník František JANEČEK, starosta obce Hlavňov a dva poličtí dělníci, František POUR, předseda místní pobočky strany národně socialistické a Antonín HOFMAN, předseda strany národně demokratické.
18. listopad 1918
Početní stav Národní obrany: Hlavňov – 30 mužů, velitel Josef HORNYCH
15. srpna 1926
se opět konala STAROČESKÁ POUŤ, která Družstvu pro stavbu divadla vynesla čistý zisk 14.212 Kč.
Stojí zde za připomínku, že se této pouti říkávalo a dodnes říkává „KVÍČEROVSKÁ“ a polickým občanům přezdívka „KVÍČERÁCI“ – to proto, že místo „na večer“ říkávali v místním dialektu „k víčerou“ – tj. „k večeru“.
Podobné přezdívky měli všichni obyvatelé sousedních vesnic. Tak v Bělém byli ZUBAŘI, v Bezděkově PORCAŘI nebo KAVALÍŘI (k tomu slogan „Bezděkovští kavalíři, snědli hovno na talíři“), v Bukovici SIRKAŘI, v Hlavňově BORUKÁŘI. V Petrovicích byli VOTÝPKÁŘI, v Maršově PAROHÁČI. V Machově sídlili TRDLAŘI či TRDLA, v Nízké Srbské BARONI, v Radešově FESTUNKÁŘI, v Suchém Dole JEŘABINÁŘI a ve Žďáře HOLUBÁŘI.
V nejbližším okolí byli sousedé v Bohdašíně (u Č. Kostelce) nazýváni BETLÉMÁKY, v Červeném Kostelci HADAŘI. Náchod byl sídlem BARONŮ (podle šosovní vsi Slaný, k níž náležel titul barona), v Hronově PŮLPÁNŮ nebo BANKROTÁŘŮ. V Rokytníku byli BACHAŘI, ve Stárkově sídlili SMRTONOŠI či ŠTADLÁCI, na Slavíkově HOUSERÁŘI, ve Velkém Dřevíči ŠKRPÁLNÍCI, ve Velkém Poříčí POŘEZÁNCI. Na Velké Srbské bydleli PRCKAŘI, ve Zbečníku SUKAŘI, ve Zlíčku VOLÁCI, v Žabokrkách ŽABÁCI či ŽABAŘI.
Význam těchto škádlivých přezdívek, připomínající různé žertovné příhody, je však dnes již téměř zapomenut. Filologové uvádějí, že „příčinou vzniku přezdívkového vlastního jména je expresivně poukázat na odlišnou vlastnost sousední obce, odlišné chování lidí vybočující ze všeobecných společenských konvencí, odlišnou řeč a podobně.“
1926
Počet činných mechanických a ručních tkalcovských stavů na Policku:
POLICE NAD METUJÍ 450 mechanických a 29 ručních stavů, BĚLÝ 52 ručních, BEZDĚKOV 18 mechanických a 52 ručních, BUKOVICE 260 mechanických a 12 ručních, SUCHÝ DŮL 21 ručních, HLAVŇOV 3 mechanické a 35 ručních, LEDHUJE 10 mechanických a 8 ručních, SLAVNÝ 15 ručních, ŽĎÁR 32 mechanických a 13 ručních, PĚKOV 6 mechanických a 10 ručních, PETROVICE 3 mechanické a 13 ručních stavů.
Ručním tkalcovstvím se tehdy ještě zabývalo cca 4 % všeho obyvatelstva, většinou venkovského.
2.-5. prosince 1930
Sčítání obyvatelstva
HLAVŇOV – 150 domů, 628 obyvatel; národnost: čsl. 621, německá 7; nábož. vyznání: řmk. 497, evang. 3, čsl. 85.
Místní část HVĚZDA – 1 dům, 2 obyvatelé.
1932
Žádost obce HLAVŇOVA o změnu katastrálních hranic na úkor Police nad Metují (přidělení lesa Klučku) byla Zemským úřadem zamítnuta
25. října 1938
žádala správa Benediktinského velkostatku v Polici nad Metují o ponechání 300 ha lesů v katastrálním úseku (k. ú.) Hony, Lachov a dále v k. ú. Bělý, Hlavňov, Slavný a Suchý Důl při ČSR.
Všechna tato místa byla neoprávněně zabrána na popud broumovského lesního geometra. Lesy tvořily polickému velkostatku jediný zdroj příjmů, kterým byl hrazen provoz kostelů a far v Bezděkově, Machově a v Polici nad Metují. Navíc značná část těchto míst byla z německé strany demarkační čáry nepřístupná. Především ze strategických důvodů byl průběh nové hranice prosazen německou stranou tak, že celý masív Broumovských stěn byl přiřčen Německu. Polický okres tak byl okleštěn o celé Broumovské Stěny (včetně polesí), o obce Řeřišné, Hony a o Ostaš s Hvězdou.
Zabráním těchto území přišel polický benediktinský velkostatek o 1.433 hektarů lesů; změnou hranic se obce Machov, Slavný, Pěkov a Žďár staly pohraničními obcemi.
1941
zápis ze schůze konané v pohnuté válečné době roku 1941.
Tehdejší obecní zastupitelstvo pracovalo v tomto složení:
Starosta: Miloslav Zeidler
Náměstek: Josef Wiesner
Členové: Josef Šarf, František Čech, Jaroslav Pinkava, Josef Klimeš, Václav Berka, Václav Šrůtek, Josef Kollert, Josef Michl, Antonín Vaisar, František Janeček
Zastupitelstvo se tehdy scházelo v místnosti v domě u Janušů. /Chalupa vedle Vanišových/ Hlavním bodem programu schůze dne 25.září 1941 byl rozpočet obce na rok 1942. Rozpočet obce byl tehdy schválen jako vyrovnaný a činil 11 577,- korun. Dále zastupitelstvo schválilo stavbu dřevníku panu Jaroslavu Ticháčkovi čp.25. Starosta Zeidler informoval přítomné,že prodal hostinec panu Vaisarovi z Police n.M. za 85 000,- korun. Schůze začínala ve 20.00 hodin a zápisy byly psány rukopisně do knihy a ověřeny dvěma podpisy členů zastupitelstva a úředním razítkem.
(Jaroslav Berger)
27. června 1946
bylo slavnostně dokončeno zavedení elektřiny v Suchém Dole a na Slavném.
Večer byla uspořádána taneční zábava, při níž byl sál hostince „U Luňáčků“ (čp. 112) poprvé elektricky osvětlen. S prvními pracemi bylo započato již v roce 1944. Tento rok byly rovněž elektrifikovány obce Bělý (24. 10.) a Hlavňov (6. 12.).
6. prosince 1946
se v Hlavňově poprvé rozsvítila elektrická světla.
